Květen 2009

Výpočítavost nebo láska?

12. května 2009 v 21:39 | Ája
Polož si otázku, co bys neřekla za žádnou cenu svému klukovi/holce?
Proč?
Protože mu nevěříš? Bojíš se, že by to špatně nesl a byl by rozchod?
Tak proč si to udělal/a?
Máš ho ještě vůbec rád/a?
...
Není to jako kdysi, že jsme byli do manželství nucení, dnes si kadý
může vybrat sám, ale přesto všichni dělají chyby a nikdo z nás
není z prvním klukem, ze kterým se seznámí a poté chodí
až do konce života a pokud ano, tak pak takové lidi neznám.
Přesto se mnoho lidí ocitá samo a po rozchodu ještě dlouhou
chvíli nemohou zase žít normálně jako kdysi.
Protože to v nich cosi zanechá, zkušenosti, změní se jim pohled na svět
a nejsou pak stejní!
Pak si pokládáš otázku, proč se mnou není, když mi říkal, jak mě miluje? Proč?
Víš jistě, že si to říkal? Víš, říká se tomu důvěra a věrnost a pokud není
někdo tohle schopný dodržovat .. Pak to asi klapat nebude.
Hodně lidí si také myslí, že vztah je jen sex, ale není to tak vůbec.
Ono sladké pohlazení, polibek, je mnohem více než ten sex.
Už jen to, že ten člověk je s tebou ti dodává elán do dalších kroků.
A když někdo podráží nohy, pak by si mohl uvědomit, co dělá
a mohlo by mu to být vraceno! Protože někdo je jen sběrač poslušných
"postelářů" (Myslím tím na sex) a neuvědomuje si, že ten někdo ho mohl milovat
a on ho takhle zranil. Pak se ocitá věc, že stačí pár podkopnutí, a další vztah se rozpadne
jen kvůli toho, že stále žárlíme, protože se bojíme, aby nás to nepotkalo znovu.
Může to být i z důvodů, že občas to chceme moc a tak ten člověk to jen z toho důvodů, aby
od vás měl klid udělá, ale stejně se to po týdnu rozpadne. Takže má tohle cenu? Nemá!
Ono je lepší, když si i počkáte na toho "lepšího" a pak ho ještě chvíli vydusíte. A jestli opravdu
na vás počká a dá vám času, kolik budete chtít, ten opravdu stojí za to! Takových je strašně málo a proto je důležité, to neustále připomínat a snažit se jich udělat víc.

Rozhodni se sám

12. května 2009 v 16:28 | Ája
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________

Omlouvám se, že články zde nebyly ve slibovaný den, ale měla jsem trochu seknutý počítač.
Dnes to tedy vynahrazuji.
________________________________________________________________________

Rozhodni se sám.

Co mám dělat? A jak to vůbec mám začít? Proč mi nemůžeš pomoct?
A mnoho dalších otázek si položíte, když se rozhodujete.
"Já nevím, rozhodni se sám." Je to většinou odpověď, kterou vám každý
opáčí, protože se nechce obtěžovat přemýšlením, pro jiné lidi.
Ale neví, že možná právě ta vaše odpověď je to, co ten druhý člověk potřebuje.
Ale proč je lepší se rozhodovat sám? Nikdo Vám nebude vyčítat, že jste poslechli
toho druhého a ne jeho, přestože, teď je to špatně! Nikdo, když to nikomu neřeknete
vám do toho nemusí kecat a vy o tom můžete přemýšlet v klidu sami.
Existují také typy rodin, kdy se dítě samo nemůže ani rozhodnout, na jakou školu
střední půjde. Což myslím, že už základ jakésiho domácího zázemí, rozhodnout se sám,
a nenechat se zásadně ovládat od ostatních.
A přeci je to vaše orzhodnutí, vy musíte už sami vědět v 14-15 co chcete a co
myslíte, že jednou vás bude bavit.
A proč je lepší slyšet více názorů? Nejsem si tak úplně jistá, jestli je to lepší, nebo ne.
Představte si, že vám lide řeknou něco, co nechceš slyšet a tím pádem pak zase zůstava
jen ta jedna varianta, kterou třeba neřekne tolik lidí a plácnou to jen tak, aby byl od tebe KLID.
A pak to o to více mrzí víc. Někdy jsou situace, že se musíme smířit s tím horším
a rozhodnout se pro to, co nám nebo druhým může ublížit.
A jaké jsou výhody více názorů? Třeba když ty sám nemáš svůj názor
a ani nejsi schopný si ho nějakým způsobem vytvořit.
Pak je nejlepší si vyslechnout od lidí názory sepsat si je na papír a postupně
vyřazovat ty, které se ti nelíbi a nebo tak úplně nevyhovuje.
Ale to, co ty zvolíš, je na tobě. Protože vždycky tvá odpověď, bude ta poslední!
Ať jich bylo třeba tisíc, tvoje je konečná a proto dříve než něco uděláš zvaž to dobře.
Ať pak nechodíš jako tělo bez duše a nejsi zklamaný, že ses nechal ovládnout
lidmi a teď toho lituješ.
Ale nezapomeň, že spoustu věcí jde ještě změnit, a žádný člověk, který se neumí rozhodnout
není srab, protože omyly děláme občas každý, tak je lepší, když za nás rozhodnou
přátelé, ti vědí, co je pro nás dobré.

Co připravuju - na 11.5.2009

10. května 2009 v 21:24 | Ája
______________________________________________________________
______________________________________________________________

Na 11.5.09:

Rubriky:

Náš svět - Rozhodni se sám.
Help me! - Co řešíš nejčastěji a proč?

Nový začátek?

10. května 2009 v 21:10 | Ája
Dobrý večer všem!

Asi po dvou měsících, kdy jsme si právě dnes řekla a dost!
Včera jsem měla s jednou paní zajímavý rozhovor o změnách
v životě a to mě přimělo, proč změnit další kus sebe.
Někdo to vloží do své krásy, jiní do svých zájmů a další
změní třeba svoje chování. A já? Já všechno spojím dohromady.
Dost mě k tomu natlačila i jedná přednáška, kterou jsem měli
ve čtvrtek ve škole. Byla to jedna z nejlepších co kdy jsem
zažila a tak mě uchvátila, že s tím nechci přestat. Nezáleží co
vní bylo, ale jak byla podáná a jakým způsobem dokázala zaujmout.
Jistě, fotbal by mě asi tak nechytl, ale to, že máme jen jeden
život a někdo stále neví, jak s ním zacházet, je něco, čemu
prostě nejde odolat. Stále to je ve mě a pořád ty pocity ze
mně vycházejí. Dlouhé hodiny dokážu o tom povídat s chci
abych byla lidem nápomocná stejně tak jako oni mi!
Ještě tak lehce na závěr chci říct, že to co tu píšu není výplod
mé fantasmagorie, co mě právě uchvátil, a nechce se mě zbavit,
ale je to to, co donutí přemýšlet o tom, že jde všechno
udělat jinak a mnohem lepší. Moje stránky nepatří mezi
další ty stránečky plných bárbínek, Emo, Hip-hopu ..
a teď ani nenarážím, nic proti ním nemám.
Protože každý má svůj styl, a neměl by za něj být
odsuzován, ale tohle prostě bude blog úplně zcela odlišných
od ostatních, který nespočívá jen v kopírování nejnovější
novinky od Avril Lavigne. Můj blog bude psán od srdce
a každá myšlenka uchycena na tomhle kousku stránky
bude provázena mým přemýšlením o tom, že život máme jenom jeden.
Nechci zde vidět komentáře, že tohle je ten nejstupidnější
blog na světě, pro Tebe možná ano, ale zkus zapřemýšlet o
tom, co bys napsal, kdyby jsi musel napsat úvahu na téma: Náš život.
Pokud nemáš zájem, tak prostě ahoj, nechci tu Tebe, Ty,
který neumíš nic vymyslet a jen kritizuješ něčí tvorbu.
Stále nesmíš zapomenout, že jediný kousek něčeho, do
čeho vložíš sebe, je vždy ten originální.

Přejí zbytek hezkého večera, Ája.