Září 2009

Diplomy za bleskajdu • 3

19. září 2009 v 11:15 | Ája

Co se chystá?

19. září 2009 v 10:59 | Ája |  Novinky
Chystám velkou školní soutěž o nej blog!
O co půjde? Bude to trochu netradiční, ale každý z blogů, který se zde přihlásí, od začátku soutěže až po konec, kdy nevypadne, musí mít na blogu něco, čím bude zřetelné, že se jedná
o "školu". Pastelky na okrajích, nějaké elipsy, čáry v záhlaví, pravítka, a nebo postačí něco malého pod záhlavím. Samozřejmě kdo bude chtít se tam pouze přihlásí! Nikoho nenutím.
Kdo nebude splňovat tyto podmínky během soutěže, bude automaticky vyřazen. Daná všc
se po dobu celé soutěže nesmí změnit.
Přihlášky pište do komentářů:

1. Jméno
2. Věk
3. Blog

Ernest .. :-D No coment

12. září 2009 v 23:08 | Ája |  Můj zápisník
K tomuto videu asi není co dodat :-D Určitě ho 99% populace zná. A kdo ne, stačí kouknout a pozná.


Začni nový život i bez narození - menší úvaha :-)

8. září 2009 v 17:19 | Ája |  Můj zápisník
Tiše seděla a koukala do stropu. Chtěla to udělat, tak moc si to přála, tak proč teď brečí? Proč ten její život je takový? Jedinou slzičku, přísahala si, neuroní a přece jen, stalo se. Na polštáří se rozpíjí poslední kapka - a dost! Řekla si... " V čem byla chyba? Ve mě, tobě? Jo to je vždycky, aspoň trošičku, není-li něco podle tvých představ. Můžeš si za to sám. Takže, asi lépe řečeno - Chceš-li se smát, nejde to. Chceš-li věřit, že život bude lepší, nebude, protože tomu nikdo nevěří. Chceš-li být šťasten a zapomenout na zlé chvíle, stejně nemůžeš! Proč? Protože zítra se něco stane. Neplánuj si okamžiky, co bude a co by mohlo přijít. Dělej pouze to, co chceš ty. Pokud se tě ostatní snaží odradit, nenechej se zvyklat. Nedělej to. Pak-li že to uděláš, stejně příjde časem chvíle, kdy si to budeš chtít udělat podle sebe a bude to ještě horší!"... Zaklapla deník. Koukala zase do stropu. Nebyl nějak zvlášť krásný, ale trhliny v omítce nakreslily zvláštní útvar. S velkou fantazii připomínal rozkvetlou růži. Najednou začala prstem kroužit po stěně bilé barvy. Nový život, nový život .. pořád psala dokola. To je ono! Začne od začátku. Lehla si na zem, pustila si svou oblíbenou písničku a začala dělat, to co chtěla! Sebrala odvahu. Večer brouzdala po netu, zapla si ICQ a dala si ruce pod hlavu a koukala, kdo se připojil a kdo zase odpojil. Většinu lidi znala - kamarádi ze základky. Nuda. Jenže pak přišel někdo, někdo kdo ji život už jednou změnil. Podívala se skrze okno na déšť a suše polkla. Změnil ji život, ale ne tak jak ona chtěla. Začala ji většina lidí psát. Jako obvykle. Hledala záminky, témata a věci, aby si sní nepřestávali psát ale naopak se vraceli. Ať šla chodbou, ulicí, pěšinkou, skrze keře - vždycky měla hlavu vzhůru. Věděla, která bije. Věděla co říct, když ji někdo odporoval. Věděla co dělat a jak pomáhat. Věděla kdo je a co chce! Ale nikdy nezapoměla na to, že člověk, který není sám sebou, není nikým!

Adaptační kurz

2. září 2009 v 20:15 | Ája |  Můj zápisník

Tak jak jsem psala, včera jsem se vrátila z adapťáku.
V pondělí v 7:30 jsme měli sraz u školy, prvně jsem tam stála jako truhlík sama, takže nervy docela a říkala jsem si, že ty dva dny nějak přece dám. Musím. Pak jsme šli do třídy a v 8:00 se jelo. Kolem 9 jsme dorazili na místo - Horní Bečva - RS Marta. Rozdali jsme si chatky (já s holkama č.3) a šli jsme na pokoj. Tak nějak jsme se seznámili a pak jsme šli do jídelny hrát hry s třídou. Postupně jsme se všichni představili a pak šli na oběd. Po obědě jsme si převlékli postele a měli trochu odpoledního klidu. Ve 2 jsme měli sraz a hráli jsme zase hry. Dala jsem se do týmu s holkama z chatky č.7 a tak byli pospolu už celý adapťák. Prvně jsme měli 9 dír, které byli v různých výškách a měli jsme přes ně nějak přelést, většinou nás brali holky na ramena a museli jsme podlést a na druhé straně nás chytali :-) Pak jsme se točili kolem kužele 10x, takže moták v hlavě :D Ale sranda. A v lese lezení po stromech a lanech. Bylo to úžasné, byl tam s náma jeden kluk (jinak ve třídě máme dva) jmenuje se Dan ale říkáme mu Jaruno :D Chudák.No večeři nás pomalu nenechali ani dojíst, protože než jsme se dosmáli, učitelky nás vyháněli že tam příjdou kluci z automobilového a technické lyceum. Kolem půl 9 nám začala noční bojovka. Měli sme v lese hledat bankovky, jenže bez baterky to nešlo a to ještě učitelé, že jak spadneme do díry, poznáme kdy končí les, fajn, mě poslali první a taky sem hned chytala zajíce :D Ale v pohodě, byli jsme 5 ze 6. Do 10 jsme měli volno, takže jsem s Drahuš (bezva holka) a 3 kluky kecala před chatkami na lavičce, až jsem si z toho vyřvala hlas, a pak jsem ještě vešla do blbé chatky :D Naštěstí pak jsem došla konečně na naší trojku a když jsem zjístila, že holky vypiplali teplou vodu, šla jsem spát. Ráno jen snídaně a pak výšlap na Sóláň - 17 km. Ale byla sranda, před náma se táhlo tak 20 holek a kluků pak my - Drahuš, já, Tom, Kuba, Dan, Ondra. A pak ten zbytek. Cestou zpátky se to trochu proměnilo - asi 50 děcek a my kilometr za nima zase nás 6 :-) Ale řezali jsme se smíchy celou dobu, a dělali kraviny. Fakt sranda . Cestou zpátky rozbili kluci sedátko, já se jen smála :D Ale dali ho do kupy, takže taková menší praxe na ten jejich obor vhodná. Akorát mě teď bolí kolena z túry a kýčle a všechno, ale jinak fakt adapťák na jedničku, uplně nejlepší co mohlo být.

P.S: Přikládám pár fotek

1. foto : Zuzka, Ondra, Dan, já a Drahuš
2. Ondra, Kuba, Dan, já a Drahuš

Tohle je fakt dobré

1. září 2009 v 11:09 | Ája |  Novinky

Jsou to brýle s vestavěným Adobe Photoshopem ve sklech :-)